Jdi na obsah Jdi na menu
 


19. Česká poezie po roce 1945

16. 3. 2009

19. Česká poezie po roce 1945

 

a)   Nastiňte atmosféru doby

Ø     druhá světová válka 1939 – 1945 – konec a dozvuky

Ø     vznikají 2 světové soustavy – výhodní blok a západní blok – neexistuje možnost dohody

Ø     50. léta studená válka

Ø     globální problémy lidstva – ozónová díra, kácení deštných pralesů, přelidňování

Ø     krize hodnot

Ø     zbrojení x odzbrojování

Ø     snaha spojit Evropu – vznik EU

Ø     rozpad východního bloku

 

b)  Hlavní literární skupiny po roce 1945, jejich znaky a představitelé.Skupina 42 a její existencionalistické rysy.

      Naznačte osudy katolických básníků a jejich děl. Skupina kolem Mladé fronty.

Skupina 42

-         výtvarníci a básníci

-         existovala v letech 1942 – 1948

 

charakter skupiny 42

-         zaměřuje se na vyjádření městské civilizace, velkoměstskou periférii, obyčejného městského člověka

-         prvky existencionalismu

-         chtějí zachytit mýtus všedního dne

 

Josef Kainar

Narodil se v Přerově, rodina železničáře – láska k vlakům, gymnázium, filozofická fakulta, 1939 uzavřeny VŠ

Ovlivněn Halasem

Od roku 1947 jenom píše

 

Příběhy a menší básně“ 1940

Člověka hořce mám rád“1959

Lazar a píseň“ 1960

 

rysy:

1. příběh nahlíží do cizích osudů a jejich prostřednictvím se vyslovuje – b. „Budete zlá“ – nevěra, všednodennost – b. Kleopatra

 

2. existencionalismus – vykořeněnost, ponížení, strach, bezmoc

b. „Stříhali dohola malého chlapečka“ – zhudebněno – Mišík a ETC

železná židle = nutnost

b. „Jaký to s ním bylo

b. „Malá půlnoční hudba

3. neliterární jazyk – široký výběr od jazyka spisovného po obecnou češtinu, ironie, sebeironie

b. „Kabát

- dobová skepse, možnost sám sebe vnést do děje – otevřenost

 

4. ovlivněn blues

 

Ivan Blatný        (1919 – 1990)

- pocházel z Brna, syn Lva Blatného, šťastné dětství, rodiče brzo zemřeli, ujala se ho jeho babička, gymnázium, jeho babička umírá, píše si s Jiřím Ortenem, plánují společnou sebevraždu. Žije u Kainarových.

1948 do Londýna, zůstává zde

propuká psychická choroba, potřeboval péči, sanatoria v Anglii

 

 

Jiří Kolář

Básník, výtvarník

Od 60. let zakázaný

Dělal i koláže – obraz okamžiku

 

 

Skupina Mladé fronty

1945 – 1948

mladí básníci a teoretici

 

rysy:

Ø     poezie mladých básníků – experimenty jazykové, tématické

Ø     radikalismus

 

František Listopad

- narodil se v Praze, jeho děda měl nakladatelství

1948 – práce pro francouzský časopis – do Paříže, řada zaměstnání

potkal Portugalku – 1958 – žije v Portugalsku

Ředitel divadelní vysoké školy v Lisabonu, režisér

1989 – do Prahy

 

válečné verše, milostná poezie

poezie v exilu

1.česká krajina, české zvyky, sněhuláci

2.sebeironie – aby nezabředl v nářek emigrantů

 

Ladislav Fikar         (1920 – 1975)

- básník jedné knihy

- po roce 1948 zákaz publikování

Samotín

- okouzlení Vysočinou, láska k domovu

 

katoličtí básníci

Jan Zahradníček         (1905 – 1960)

Studoval bohemistiku, začal literárně tvořit, za války byl u strýce Dokulila – farář, zamiloval se. Za okupace nepublikoval, 1948 – přestal vydávat, psal rukopisné sborníky – byly nalezeny. 1951 červen – v Brně nezákonně zatčen, 1952 zahájen proces proti protistátní skupině – dostal 13 let vězení

1956 povoleno opustit věznici a navštívit rodinu v nemocnici, 2 dcery zemřeli

1960 byl propuštěn – vrátil se domu do bídy, psal

1966 – rehabilitován – nic neudělal

 

Znamení moci

píše do roku 1951

šířeno opisy, nestihl vydat

vyšlo v roce 1967

b. „Hodina temnot“ - Evropa jako potápějící se loď, současní vládci nevidí pravdu, potlačení náboženství – bezútěšný život bez víry a milosrdenství, na povrch se dere pan Nikdo „tvář mroží“ – Stalin

přesto věří, že spása lidstva = Bůh = jediná skutečná vláda nad světem – pokora

 

Dům strach

1. rukopis – na rubu kriminalistických formulářů, svěřil dozorci – Václav Sysel – 1968, odevzdal Františku Křelinovi

 

Čtyři léta“ 1956 – 1960

- po návratu z vězení, ve spěchu

 

psal v úředně povoleném sešitě, na desky knih

zpaměti odříkávali spoluvězni

Václav Renč          (1911 – 1973)

50. léta vězení, 1951 odsouzen k 25 letům vězení, byl tam 11 let

 

Popelka Nazaretská

- o paní Marii, příběh o ženě, žena v jeho pojetí nebyla nikdy ďábelským nástrojem a ničitelem tvorby

- oslava ženství jako nejpřirozenějšího zdroje krásy na zemi

vznikla v nejtěžších životních podmínkách

 

c)   Poezie padesátých let, její zaměření, tématika.

po roce 1948 řada vydavatelství zestátněna, dominantní proud socialistické literatury vedeny KSČ

 

Rysy:

Je poplatná době, oslavy osobností, výročí, …

Schématická – zjednodušená, budovatelské nadšení – Michal Sedloň „Krmička vepřů“

Úniková tématika – rodina, domov Seifert „Maminka“

Intimní lyrika – Nezval, Kainar, Závada, Seifert

 

d) Poezie do r. 1968.

 

e)   Oficiální poezie 70. – 80. let

- může vycházet

- zprofanovaní spisovatelé, ale i díla vynikajících českých autorů (Hrabal, Pavel, Páral)

 

a) žáčkovskosýsovská generace

Jiří Žáček      (1945)

- básník rozporného vidění světa

Ráno moudřejší večera

Napjatá struna“

Anonymní múza

Okurková sezóna

Ptákoviny

- svěží pohled na skutečnost, smysl pro humor a radost, melodičnost, vtip

 

tvorba pro děti „Slabikář

 

Domácí přítel“ 1985

b. „Dívka ve studovně

 

Karel Sýs

Kniha přísloví

- hravost, návrat k poetismu

- autobiografické momenty

b. „Lidské divadlo

b. „Září

 

Nadechni se a leť

 

Petr Skarlant

Paříž, Paříž“ 1973

- překladatel básní z francouzštiny

- očarován Paříží

 

b) generace osamělých běžců

Lenka Chytilová        (1952)

- královehradecká básnířka, představitelka generace osamělých běžců

 

Dopisy

Třetí planeta

Proč racek přemýšlí“ 1984

Průsvitný Sisyfos“ 1988

- objevování základních životních hodnot (láska, čistota, něha) i obraz rozporů ve světě, úvahy

 

b. „Závorka za verše

b. „Opevňování

 

Markéta Procházková          (1963)

- autorka jemné dívčí lyrické poezie

Sny bez přístřeší

Na prahu lásky

Vítání světla“ 1981

- pohled dospívající dívky na svět

b. „Slzičky

b. „Zklamání

 

Vladimír Holan         (1905 – 1980)

- od 60. let – návrat k vnitřnímu světu člověka, meditativní lyrice a příběhům

1. expresivní lyrika

Bez názvu

Asklépiovi kohouta

 

2. tvorba příběhová, lyrickoepická

Noc s Hamletem

Noc s Ofélií

- střetání zla s touhou po harmonii a kráse

- filozofický dialog o smyslu bytí, dějinách

f)   Samizdatová a exilová poezie 70. a 80. let – písničkáři, underground, autoři předchozích let, kteří nemohou vydávat oficiálně.

a) autoři bez možnosti publikace v oficiální literatuře

sbírky Seiferta, Skácela, Mikuláška, Šiktance

 

b) písničkáři – protestní písně, obžaloba a  výsměch, proti totalitní moci

 

Karel Kryl           (1944 – 1994)

Píseň „Bratříčku zavírej vrátka“ - deska vychází před emigrací

- reakce na 21. srpen 1968

- hraje a zpívá Kryl

V cizině vychází v nakladatelství Index  Kníška Karla Kryla

 

Jaroslav Hutka            (1947)

- píseň „Havlíčku, Havle“ - reakce na uvěznění Václava Havla

 

Jaromír Nohavica

Karel Plíhal

 

c) underground

reakce na nesmyslný totalitní režim, časté problémy s policií, i vězení

hlavní rysy   - antipoetičnost

                     - syrová obratnost

                           - drsnost výrazu

                     - vulgarismy

 

Zdroje

1. tzv. totalitní realismus – co nejpřesnější záznam nejbanálnější autority

 

Egon Bondy        (1930)

- do roku 1989 mu nic nevydali, básník, prozaik, filozof (buddhismus, indická f.)

- v poezii depoetizace, říkankovitost, citace frází a banalit

 

sb. „Nesmrtelná dívka

 

2. trapná poezie

poetizace trapného

Ivo Vodseďálek

 

3. Odkrýt podlost stalinského mýtu kritickou metodou

Starší generace

Egon Bondy

 

Ivan Martin Jirous – Magor

- dějiny umění, umělecký vedoucí skupiny Plastic People

- redigoval časopis Vokno

 

Mládí nevykouřené“ 1980

b. Vídeň

 

Magorovy labutí písně  1981 - 85

píše ve vězení

 

Magor dětem“ 1982 – 1986

pro své dcery

 

ironická, sarkastická, ale i expresivní poezie

Magorův soumrak  1985 - 97   - už nepatří do samizdatu

Mladší generace

Jáchym Topol

„Miluji tě k zbláznění“ – sbírka

 

próza např. „Sestra

 

g)  Zaměřte se na rysy jednoho autora – charakter díla, jeho vývoj, příklady.

      Vývoj poezie Jaroslava Seiferta.

Jaroslav Seifert

1. před válkou

píseň o rodné zemi „Zhasněte světla“ 1938

b. „Píseň o rodné zemi

- poezie domova, vlastenectví, rodná země

 

Vějíř Boženy Němcové“ 1940

poezie domova, Božena Němcová, láska, domov

 

2. válka

Kamenný most“ 1944

b. „Májová romance

- Praha

 

Přilba hlíny“ 1945

b. „Květnové noci

3. po válce

Píseň o Viktorce“ 1950

- hledá posilu, utlačování, nemohl psát co chtěl, vrací se k poezii domova

 

Maminka“ 1954

b. „Večerní píseň

- hledání jistoty

 

10 let odmlka

Koncert na ostrově“ 1965

b. „Zdráhavý šepot políbených úst

- úvaha o smyslu poezie – reflexivní lyrika

- jiný charakter verše, uvolněný

- špatný životní pocit – úzkost z totalitní moci, existencionalismus

 

Morový sloup“ 1981

- stáří, návrat k mládí – láska k ženám, k zemi

- mor = totalita, komunismus

- bilancování nad životem

 

Býti básníkem

 

charakter poezie

-         sdělná, citová, prostá

-         krásný jazyk