Jdi na obsah Jdi na menu
 


1. Počátky slovesného umění (nepsaná slovesnost, starověké mimoevropské literatury)

16. 3. 2009

1. Počátky slovesného umění  (nepsaná slovesnost, starověké mimoevropské literatury)

 

a)   Proč primitivní lidé pořádali magické obřady?

      Vysvětli pořekadlo, zažehnávání, přísloví, pranostiku.

      Folklór a jeho znaky.

      Lyrické, prozaické a dramatické formy.

 

      Lidé neznali řád světa a snažili se ho nějakým způsobem ovlivnit, získat a naklonit si přírodní síly. Magické úkony měly zajistit úspěšný lov, bohatou úrodu, odvrátit nemoci, smrt apod. - pohyb, rytmus, barvy, později i slova, magické průpovědi, zaklínadla a zažehnávání. Z magických úkonů později vznikly celé obřady:

-  výroční - jarní a podzimní rovnodennost, letní a zimní slunovrat, vynášení zimy, masopust, letnice, dožínky atd.

- rodinné - svatba, pohřeb apod.

- v podstatě to znamenalo počátky dramatu

 

      Své zkušenosti vtělovali lidé do tzv. pranostik, přísloví a pořekadel.

pranostika - zkušenost předků s počasím a na to navazující spojitost se zemědělstvím

   Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.

   Na svatého Řehoře hloupá sedlák, který neoře.

pořekadlo - rýmovaná moudrost; životní zkušenost bez mravního ponaučení.

   Nové koště dobře mete.

   Pes, který štěká, nekouše.

přísloví - chce zachytit morální zkušenosti

   Kdo chce něco míti, ten se musí přičiniti.

   Čeho nelze předělati, darmo na to žehrati.

 

      Folklór    - ústní lidová slovesnost

                     - existuje ve všech dobách

                     - slovesná kultura, která vznikla před vynalezením písma nebo vedle něj, šíří se ústně (základem je jazyková průpověď)

                     - ztráta magického projevu

 

      Z žánrů ústní slovesnosti se rozvíjeli především lyrické písně, balady, hrdinská epika, lidové pohádky, pověsti, proroctví, lidové drama apod.

      Nejčastější žánry, které prostupují až do současnosti, jsou lidové písně, vyprávění ze života, anekdoty, pohádky, pověsti či pověrečné povídky

Znaky:     ústní podání

               variantnost - každý říká trochu jinak

               anonymita autora

               kolektivnost - každý si něco přidá

               kroje, tance, písně

 

Literární druhy folklóru:

próza    - pověsti

            -  pohádky     - rysy pohádky -     nadpřirozené bytosti

                                                               dobro vítězí nad zlem

                                                               kouzelné předměty

                                                               neurčitost místa

                                                               nadsázka

                                                               ustálené formule

                                                               kontrast (zlá sestra, hodná sestra)

                                                               magická čísla (3,7,9,12,13)

lyrika - písně (milostné, pracovní, vojenské), ukolébavky

drama - vynášení morany, masopust

 

b)   Jaká písma byla používána v jednotlivých starobylých kulturách?

      Na jaké materiály se psalo?

      Jak vznikl název pro písmo klínové?

 

kultura

písmo

materiál

stěžejní dílo

autor

lit. druh, žánr

kdy

Mezopo-

támie

klínové

hliněné destičky, rákos, rydlo

Epos o Gilgamešovi

neznámý

epos

4000 - 1000 př.n.l.

Egypt

hieroglyfy

hieratické

papyrus, třtinové pero

Hymnus na slunce

Achnaton

hymnus

4000 př.n.l.

Hebrejci

hebrejské

svitky, pergameny

Bible - Starý zákon

 

náboženské texty

12. - 2. st. př.n.l.

Písně písní

Šalamoun

lyrika

4. st. př.n.l.

Indie

dívanagárí

sánkrt

 

Mahabhárata

Rámájána

védy

nezn.

eposy, posvátné knihy

4. st. př.n.l. - 4. st. n.l.

Čína

znakové

papír

Kniha písní

sepsáno Konfuciem

poezie- lyrika

12. - 7. st. př.n.l.

Persie

avedské

 

Avesta

Zarathustra

náboženské

liturgické

právnické texty

7. st. př.n.l.

                                                              

c)   Vysvětli pojem mytologie, uveď příklady, kde v různých kulturách a dílech nacházíme stejné či podobné motivy.

 

mytologie (bájesloví) - soustava vyprávění a příběhů určité etnické skupiny, národa (např. bájesloví řecké, hebrejské, germánské apod.)

mýtus - epický útvar do něhož lidé vtělili své představy o vzniku světa, snaha o jeho vysvětlení ne základě víry, o přírodních jevech a jejich příčinách.

   V podstatě je mýtus výkladem světa, jeho dění a zákonitostí. Základem je víra, nikoli rozum.

 

Epos o Gilgamešovi - vypráví o obavách člověka ze smrti a o hledání nesmrtelnosti. Potopa.   (Mezopotámie)

 Bible - potopa světa, vypouštění ptáků   (Hebrejci)

 

d)   Epos, jeho podstata a příklady.

 

epos - epická veršovaná skladba. Tématem bývají války, hrdinské činy atd. Vychází z mytologie starověkých národů. To jsou eposy hrdinské, herojské či bohatýrské.

 

Ramájána - oslavuje činy krále Rámy

Mahábhárata - o boji mezi védskými kmeny Pánduovců a Kuruovců o moc nad územím

Epos o Gilgamešovi - nesmrtelnost spočívá ve skutcích

e) Uveď další díla z oblastí náboženských, milostných apod.

 

žalmy - Bible - Kniha žalmů

hymnus - Egypt - Hymnus na slunce

pohádkové legendy, bajky, náboženské, politické a filozofické texty, hrdinské souboje, intriky, lásky - Indie - Mahabhárata

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA