23. Odraz 2. světové války v české a světové literatuře
23. Odraz 2. světové války v české a světové literatuře
a) Sovětská literatura a její výpověď o válce – patetická oslava hrdinství, gulagy.
Jurij Bondarev
„Hořící sníh“
- ztvárněno jako velkofilm, patetický obraz hrdinství
Boris Polevoj
„Příběh opravdového člověka“
Letec Meresjev havaroval s letadlem v lese v Rusku. Zraněné nohy. 18 dní se plazil lesem, našel lesní samotu – do nemocnice.
Amputace obou nohou – deprese, čte článek o jiném letci z 1. světové války, také amputace – zase létal. Meresjev se naučil chodit, tancovat, návrat do letadla.
Oslava houževnatosti a silné vůle sovětského člověka.
Výchovný román x neschématické pojetí člověka
Michail Šolochov
„Osud člověka“
Andrej Sokolov vypráví svůj životní příběh – rok 1946
Byl řidič, nastoupil jako řidič na frontu – zajat v roce 1942 – koncentrační tábor
Přeběhne k Rusům – do nemocnice, těší se domů – místo jejich domu je díra, smrt manželky a 2 dětí, čeká na syna, jeho syn zemře poslední den války.
Nemá nic, začne nový život, adoptuje sirotka
bez patosu a drastičnosti – vyniká tragédie ruského člověka
Alexander Solženicyn (1918)
„Souostroví Gulag“ - dokumentární text
„Jeden den Ivana Denisoviče“
- Nobelova cena
- autobiografické vyprávění o Gulagu – koncentrační tábor v SSSR – otřesné vyprávění o beznaději, obraz totalitního systému vlády
b) Válka očima prostého člověka, protest proti ní – americká, německá literatura.
USA
Norman Mailer
„Nazí a mrtví“
operace 2.světové války na Tichomořském ostrově, účastníci – průzkumný oddíl, přijede na ostrov, jsou využívání k akcím, pro které nejsou vycvičeni. Vyrážejí do týla japonských jednotek jako průzkumníci. Stres, namáhavý přesun. Našli Japonce, část se vrací a část pokračuje dále, přejdou horský vrchol. Velitel je zabit. Napadeni sršni. Polomrtví se vrací, tam mezitím zrušeny všechny operace. Smír.
- zbytečnost, nesmyslnost války
NĚMECKO
Harry Thurk
„Hodina mrtvých očí“
- z prostředí německých průzkumníků
c) Tématika koncentračních táborů, židovství ve světě.
Neorealismus v Itálii.
Wiliam Styron
„Sophiina volba“1979
- Stingo žije v Americe a chce napsat svůj román, odehrává se to v roce 1947
Milenecký pár Sophie Zawistovská a Nathan. Stingo Sophii obdivuje, zjistí že Nathan je narkoman a schizofrenik
Odkrývá psychiku ženy. Žila v Polsku, otec germanofil a antisemitista, v roce 1943 žijí ve Varšavě – do Osvětimi. Sophie je v protiněmeckém odboji, volba které dítě nechá žít a které musí zemřít. Nakonec spáchala sebevraždu.
- protiválečný román, zajímavá forma, několik dějových pásem, dokumenty z Osvětimi, filozofické úvahy o nacizmu, koncentračních táborech, zhoubný vliv fašismu na lidi; psychologický román
Erich Maria Remarque
b) 2. světová válka
„Jiskra života“ - z prostření koncentračního tábora
Anna Seghersová
„Sedmý kříž“
- z koncentračního tábora, 7 vězňů se pokusí o útěk, pro zastrašení 7 křížů na náměstí, postupně se zaplňují, 7. kříž zůstane prázdný, je to symbol svobody a naděje
ITÁLIE
Neorealismus
Snaha o zobrazení skutečnosti – realismus, vnějších jevů, ukázání skutečnosti v kontextu jiných faktů, má blízko k reportážnosti – forma
Téma – Itálie 40. – 50. let 20. století – hledá příčiny fašismu, zla
Nástup fašismu, boj proti němu, osvobození
Federico Fellini (1920 – 1993)
„Silnice“
Julie Masinová – herečka – hraje v jeho hrách
Gelsomina žije se Zampou – komediant – vydělává tak peníze. Odvede ji z chudé vesnice. Vystupují v cirkusu. Potkají se s kolegou. Dělá si z něj srandu. Zampa ho zmlátí. Dostanou se na policii. Gelsomina na něj čeká. Dozví se, že je to vydřiduch ale vrátí sek němu. Ubytují se v klášteře. Zampa zde ukradne kříž. Gelsomina je v šoku. Potkají ses kolegou. Zampa ho zabije. Gelsomina v transu. Zampa ji nechá na silnici. Po letech zaslechne Gelsomininu písničku. Dozví se, že je mrtvá. Zampa je na pobřeží.
„Gabiriiny noci“ (1957)
prostitutka se protlouká životem a nic od něj nečeká. Potká úředníka – odjedou spolu. Má peníze. Odjedou do lázní. Úředník se ji pokusí uškrtit – nepodaří se, sebere jí peníze a utíká.
„Amarcord“
d) Satirický pohled na válku ve světové poválečné próze.
Joseph Heller
„Hlava XXII“
- satirický román
- existence paragrafu vojenského řádu – hlava XXII – slabomyslní vojáci mohou být propuštěni z armády, jestliže ale podají žádost, pak už nejsou slabomyslní a propuštěni být nemohou
- Jižní Evropa – Itálie
Kapitán Yossarián – letec, armáda zvyšuje hodiny letů, lidi u toho umírají – nesmyslné lety
- umírají mu kamarádi, pokouší se hrát slabomyslného, pak dezertuje
- proti absurditě války a armády, s humorem a ironií, srovnáván s Haškovým Švejkem
Patrick Ryan
„Jak jsem vyhrál válku“
poručík Goodbody – velice průměrný, je v prvním výcviku, nešika, vždy se ho raději zbaví, jde do důstojnické školy – postupuje – dostane svou četu, jde do války – naivita – proplouvá válkou
- proti mašinérii armády
e) První vlna české poválečné prózy – uveďte její hlavní rysy, doložte dílo a autora.
Jan Drda
„Němá barikáda“
- povídková kniha, prochází celou válkou – heydrichiáda, Pražské povstání, běžné dny války; hrdiny jsou obyčejní lidé a stávají se jimi většinou téměř proti své vůli
Povídka Vyšší princip - heydrichiáda, gymnázium, studenti před maturitou. Píše se maturitní písemka – přijde ředitel, odvádí 3 studenty ze třídy. Druhý den jsou popraveni. Třídní to musí uvést na pravou míru, místo toho atentát schválí.
Pancéřová pěst - Pepík 16 let. Praha bojuje se sovětskými posádkami (pražské povstání). Pepík chce také bránit, dostane pancéřovou pěst. Stojí proti tanku, vystřelí _ hrdina.
Hlídač dynamitu - protifašistický odboj, jeden muž nosí granát a dynamit - odstřelují koleje. SS přijdou k němu domů. Dynamit je v prádelním koši - manželka ho dá na plotnu a je pouze otázkou času, než bouchne.
Julius Fučík
Komunistický novinář, člen tajného výboru KS - organizoval odboj, pomáhal SSSR, na jedné schůzi ho zatknou, jde na Pankrác. Byl popraven.
„Reportáž psaná na oprátce“
1. část - na Pankráci začne psát na kousky papíru (motáky) svoje vzpomínky a zážitky - reportážnost - co nejlépe předat informace
2. část - začne přidávat nadhled, charakter spoluvězňů, dozorců, popis mučení, ...
Papírky ven pronášel jeden z dozorců. Po válce je jeho manželka zkompletovala a vydala. Úmyslně vyňala část jeho přiznání, že zradil - nevydržel mučení.
E.F.Burian
„Osm odtamtud a jiné“
povídková kniha z koncentračního tábora, chce popsat, co se tam dělo (doktor - pokusy na vězních), otřesné zážitky, nadchl se v organizaci komunismu
Adolf Branald
Jeho tatínek byl nádražák, žil v Praze poblíž nádraží.
„Lazaretní vlak“
zničení vlaku, který pod označením Červeného kříže vozí munici
„Severní nádraží“
Pražské povstání, se zbraní v ruce bojují nádražáci o své nádraží
Jiří Marek
„Muži jdou ve tmě“
příběh 5 parašutistů, kteří se probíjejí z fašistického obklíčení
f) Charakterizujte pohled na válku v 50 – 60. letech.
V čem se liší toto ztvárnění od děl vydaných těsně po osvobození?
Který autor vytváří psychologický pohled na jedince v krizové situaci?
Kdo vytvořil tzv. antihrdinu? Vysvětlete.
Které dílo líčí atmosféru heydrichiády?
větší časový odstup _ větší míra psychologické analýzy, zaměření na člověka
Arnošt Lustig
- Žid, ve 2. sv. válce byl v koncentračním táboře, při „pochodu smrti“ utekl, dostal se do Prahy a ještě bojoval v pražském povstání.
„Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou“
Bohatí Židé se pokoušejí vykoupit z povinnosti jít do koncentračního tábora. Ve vlaku jedou bohatí a chudí. V jedné stanici se to rozděluje. Bohatý Žid si vezme Kateřinu, chce jí pomoct. Mají se jít vykoupat. Kateřina zastřelí dozorce, vzápětí je také zastřelena. Všichni jdou do plynu.
Norbert Frýd
„Krabice živých“
- hlavní hrdina Zdeněk se dostává do koncentračního pracovního tábora
Musulman – člověk bez vůle, není schopen chodit ani jíst, už jen čeká až umře
funguje zde komunistická síť – ukáznění, drží při sobě – díky ní se dostal do kanceláře, má na starosti 2 krabice – kartotéka živých a kartotéka mrtvých
- krabice živých = koncentrák
Vladislav Fuks
„Pan Theodor Mundstock“
příběh Žida, zužuje se mu životní prostor, žije v hrozném strachu z koncentračního tábora, chce se na něj připravit, snižuje si dávky jídla, spí v zimě bez přikrývky. Pošťák mu přinese obsílku – usměje se, je připravený, přechází ulici – srazí ho auto, nikdy se tam nedostane
- absurdita situace
„Spalovač mrtvol“ 1967
Kopfrkingl – Němec, pracuje v krematoriu, je to pečlivý pracovník. Má manželku – židovka a 2 děti. Vyrovnaný rodinný život, miluje své bližní. Nakonec svou manželku oběsí, chlapce utluče tyčí, ale jeho dcera uteče.
- rasismus, nadřazenost rasy
Jan Otčenášek
„Romeo, Julie a tma“
Dívka Ester – Židovka, měla se dostavit k transportu, sedí na lavičce – má strach, nemá kam jít. Najde ji tam Pavel. Ujme se jí. Bydlí v činžovním domě. Stará se o ní. Vypuká heydrichiáda. Napůl se přizná rodičům, chtějí mu pomoct. Chtějí ji odvést k babičce. Němci hledají atentátníky, prochází domy. Ester cítí odpovědnost za ostatní. Vyběhne na ulici a je zastřelena.
- shakespearovský motiv - Romeo a Julie - také jim brání ve vztahu vnější síly - válka, Němci
- tma - zatemněná okna, temná doba
- obžaloba fašismu a rasismu
Ladislav Mňačko
„Smrt si říká Engelchen“
- andílek
- příběh partyzána na Moravě, hory, přežití v horách i následný odpor Němců
- problematika partizánského hnutí
Jiří Škvorecký
„Zbabělci“ 1958
- poslední týden války na malém městě
- hlavní postava – Danny Smiřický – autobiografické prvky – nosí brýle, miluje angličtinu (anglofil), zajímá se o jazz – hraje na saxofon
- opatrnické jednání představitelů města (hlídky, rozdání zbraní, domobrana – hraní si na válku). Mladé lidi zajímá jen jazz a dívky. Dramatické události 9. května – přijíždí tanky Němců. Danny a kamarádi zabrání vjezdu tanků do města a pak utečou, aby nikdo nevěděl, že to byli oni.
Danny = antihrdina – chová se hrdinsky, ale nechce uznání a obdiv.
Odporovalo dobovým pohledům na hrdinskost českého národa.
Bohumil Hrabal
„Ostře sledované vlaky“
- film, získal Oskara
- začátečník (elév) Miloš Hrma, nastoupil na jedné železniční stanici v době 2. sv. války. Přijde mladá špiónka - první milostná zkušenost. Žena přináší další úkol – do vlaku se zbraněmi mají dát nálož – Miloš tento úkol přijme a při akci je zastřelen.
g) Tématika koncentračních táborů, židovství.
Arnošt Lustig
„Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou“
Norbert Frýd
„Krabice živých“
Vladislav Fuks
„Pan Theodor Mundstock“, „Spalovač mrtvol“