Jdi na obsah Jdi na menu
 


3. Počátky písemnictví u nás

16. 3. 2009

3. Počátky písemnictví u nás

 

a)   Od kdy datujeme počátky písemnictví u nás?

 

9. st. n.l. - Velká Morava - příchod Cyrila a Metoděje (863)

- vycházeli ze znalostí kmene Slovanů nedaleko Soluně

- kníže Velké Moravy posla žádost do Byzance, aby mu byli posláni mudrci, kteří budou šířit křesťanství a bylo mu vyhověno

- význam mise      - politický - je důležité přijmout křesťanství z Byzance, nebudou na ni závislí

                           - náboženský - křesťanství ve slovanském jazyce

                           - literární - základy slovanského písemnictví

 

      V jakém jazyce byly napsány první texty slovanského typu?

 

1. slovanský kulturní jazyk - staroslověnština

1. slovanské písmo - hlaholice

 

Hlaholice vznikla z malých písmen řecké abecedy. Zjednodušená hlaholice = cyrilice.

 

Proglas    - předmluva k evangeliu

                  - nacházíme kulturní program cyrilometodějství

                  - žádá pro každý národ bohoslužbu ve vlastním jazyce

                  - autorství je přisuzováno Konstantinovi

                  „Chci raději pět slov pověděti

                  a svým rozumem říci,

                  aby i všichni bratři rozuměli,

                  nežli deset tisíc slov nesrozumitelných.“

 

b)   Charakterizujte legendu.

      Kde se psaly texty ve staroslověnštině po odchodu žáků věrozvěstů?

      Jmenujte nejčastější postavy středověkých legend a zvažte, proč se první legend nazývaly životy.

      Co zosobňuje postava sv. Václava?

 

Legenda     - příběhy ze života světců, popisky zázraků, ALE 1. legendy o světcích Cyrilovi a Metodějovi se nazývali životy, protože byli spíše dokladem o historické době, bylo zde minimum zázraků.

 

Život Konstantinův“ , „Život Metodějův“ - staroslověnština

 

      Po Metodějově smrti postupně nabýval převahy latinská liturgie a vítězily vlivy západní kultury. Metodějovi žáci byli pronásledování, a tak odcházeli do sousedních zemí - především do přemyslovských Čech. Posledním útočištěm staroslověnštiny byl Sázavský klášter.

      Na české půdě vzniklo několik významných legend, zachycujících životy českých světců (sv. Ludmily a sv. Václava)

      Legenda o sv. Václavu       - pojednává o smrti Václava; na stěně zůstala krev, které se nemohli zbavit

                                                   - sv. Václav je patronem české země

 

      Přemyslovci podporovali latinu a římskou literaturu a staroslověnština byla postupně vytlačována.

 

Kristiánova legenda      - podtitul Život a umučení sv. Václava a babičky jeho sv. Ludmily

 

c)   Které první české písně známe?

      Při jakých příležitostech byly zpívány?

 

Hospodine, pomiluj ny!          - duchovní píseň

                                                - zpívaná v kostele a při oslavách, i jako válečná

                                                - Karel IV. ji zařadil do korunovačního řádu, Hus ji dával zpívat v Betlémské kapli

                                                - plnila funkci hymny

 

Sv. Václave, vévodo české země“- chorál, slavnostní příležitosti, plní funkci hymny, vlastenectví

                           - sloka vyzývající sv. Václava, aby nedal zahynouti

 

d)   Co víte o nejstarší české kronice?

      Vysvětlete, co je to chronologická kompozice, kronika, glosa.

      Je psána veršem nebo prózou ? A jakým jazykem?

 

      Prvním kronikářem a zakladatelem českého dějepisectví byl Kosmas. Po studiích v cizině se stal knězem a později vysokým církevním hodnostářem (pražské kapituly u sv. Víta). Ve službách českých panovníků podnikl několik diplomatických cest. Byl neobyčejně vzdělaný, znal i antickou kuluru.

Kosmas - „Kronika česká       -  Chronica Boëmorum

                                                - psáno prózou, latinsky

                                                - zachycuje osudy celého národa

                                                - o příchodu Čechů, o Krokovi a jeho dcerách, o Přemyslu Oráči apod.

 

kronika    - literární žánr, popis jednotlivých událostí v chronologickém sledu; styl prostý, věcný

 

kompozice:

z hlediska časového rozlišujeme         - chronologická kompozice = časově posloupná (kronika)

                                                         - retrospektivní - např. zpětný pohled detektivky

                                                         - prolínání minulosti s přítomností

z hlediska vztahu dějových linií           - rámcová

                                                         - paralelní - vedle sebe probíhající příběhy

                                                         - řetězová - návaznost událostí, spjaty s hl. hrdinou

 

glosy - české poznámky mezi řádky nebo na okrajích latinských knih

 

e)   Vysvětlete pojmy laicizace a demokratizace.

      Uveďte nejdůležitější díla 13. a 14. století.

laicizace - literatura laiky psaná a pro laiky určená; laik - vzdělaný, ale není kněží

demokratizace

Alexandreis      - veršovaný epos o řeckém králi Alexandru Velikém

                           - důvod vzniku - potřeba existence rytířského eposu

                           - chce se vyslovit k českým otázkám - pod maskou A. Velikého se zdá vystupovat český král Přemysl Otakar II. a příběh o výbojích do cizích zemí, o zradě a smrti

                           - vystupuje zde křesťanský král proti pohanům - jde o křížové války

                           - autor neznámý, ale pravděpodobně příslušník vysoké šlechty - povýšení nad sedláky a měšťáky, měl zálibu v lovu, vlastenec, při popisování rytířské tematiky projevuje velké znalosti

                           - rady autora panovníkovi - snaží se ho ovlivnit - naslouchej šlechticům, střes se zrádců, neposlouchej poddané, po boji každému vojákovi zaplať (když vyhraješ, dej, když nemáš, slibuj)

 

Dalimilova kronika        - zahrnuje dobu od příchodu praotce Čecha po rok 1314

                                    - navazuje na Kosmovu kroniku, ale využívá i rodové pověsti a jiná díla, též fantazii

                                    - veršovaná; vyniká uvědomělým pojetím českých dějin, vlastenectvím a demokratičností

                                    - autor neznámy, ale pravděpodobně příslušník střední šlechty

 

Vita Caroli  - životopis Karla IV., autobiografie - píše o svém dětství, otcem byl poslán do Francie, kde získal jméno Karel (po svém strýci)

                        - sám psal jen do své korunovace, dále pokračoval jeho písař

 

Legenda o sv. Kateřině       - o lásce krásné Kateřiny ke Kristu

                                             - Kateřina je oslovena císařem, aby si ho vzala, odmítne ho, není křesťan a je zavřena do vězení bez jídla a vody

                                             - zázraky    - její cela se změní v krásnou barevnou komnatu

                                                               - chodí ji navštěvovat Kristus, přináší jí i jídlo, má to erotický podtext

                                        - je vyzvána k obhájení myšlenky křesťanství v disputaci před pohanskými učenci

                                        - zemře mučednickou smrtí - umírá radostně - ví, že se po smrti setká se svým milým - Ježíš Kristus

                                        - určena vyšším vrstvám a vzdělancům - náročné zpracování

 

Legenda o sv. Prokopu       - lidovější jazyk, střízlivější líčení zázraků, vřelý vztah k chudině

                                             - líčí život opata Sázavského kláštera Prokopa

                                             - byla určena nižším vrstvám, humor

 

f)    Jak vzniklo první české drama a jak se jmenovalo?

Mastičkář      - nejstarší české světské drama, vyvinulo se z mastičkářské scény náboženské hry o třech Mariích (ty putovaly k Ježíšovu hrobu, aby jeho tělo pomazal vonnými mastmi).

                        - zachycuje prostředí českého středověkého tržiště, šarlatánství prodavače mastí a léků. Kromě tří Marií jsou ostatní postavy pojímány lidově, komicky, v jazykových projevech nechybí ani vulgarismy a germanismy; je to fraška, nesmělo se hrát v kostelech, hrálo se na ulicích

 

g)   Satiry ve středověku.

Hradecký rukopis     - „Satiry o řemeslnících a konšelích“ - odsuzuje nepoctivost a nesvědomitost příslušníků některých povolání (řezník zaměňuje maso, pekař dává hodně kvasnic)

                                    - „Desatero kázanie božie        - kritika od duchovních přes šlechtu k sedlákům, zejména proti klášterům a šlechtě

                                    - „Bajka o lišce a džbánu“ - první česká bajka

                                    - kritika nedostatků světských i církevních, autoři neznámí

 

      Uveďte zvláštnosti středověkých památek:

- obtížná datace

- zlomkovitost

- anonymita autora

- nezájem o původnost námětu (cizí prameny)

- výlučné postavení verše (vliv ústní lidové slovesnosti, ústní šíření literatury, určená pro poslech - neznalost písma)     

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA