3. Počátky písemnictví u nás
3. Počátky písemnictví u nás
a) Od kdy datujeme počátky písemnictví u nás?
- vycházeli ze znalostí kmene Slovanů nedaleko Soluně
- kníže Velké Moravy posla žádost do Byzance, aby mu byli posláni mudrci, kteří budou šířit křesťanství a bylo mu vyhověno
- význam mise - politický - je důležité přijmout křesťanství z Byzance, nebudou na ni závislí
- náboženský - křesťanství ve slovanském jazyce
- literární - základy slovanského písemnictví
V jakém jazyce byly napsány první texty slovanského typu?
1. slovanský kulturní jazyk - staroslověnština
1. slovanské písmo - hlaholice
Hlaholice vznikla z malých písmen řecké abecedy. Zjednodušená hlaholice = cyrilice.
„Proglas“ - předmluva k evangeliu
- nacházíme kulturní program cyrilometodějství
- žádá pro každý národ bohoslužbu ve vlastním jazyce
- autorství je přisuzováno Konstantinovi
„Chci raději pět slov pověděti
a svým rozumem říci,
aby i všichni bratři rozuměli,
nežli deset tisíc slov nesrozumitelných.“
b) Charakterizujte legendu.
Kde se psaly texty ve staroslověnštině po odchodu žáků věrozvěstů?
Jmenujte nejčastější postavy středověkých legend a zvažte, proč se první legend nazývaly životy.
Co zosobňuje postava sv. Václava?
Legenda - příběhy ze života světců, popisky zázraků, ALE 1. legendy o světcích Cyrilovi a Metodějovi se nazývali životy, protože byli spíše dokladem o historické době, bylo zde minimum zázraků.
„Život Konstantinův“ , „Život Metodějův“ - staroslověnština
Po Metodějově smrti postupně nabýval převahy latinská liturgie a vítězily vlivy západní kultury. Metodějovi žáci byli pronásledování, a tak odcházeli do sousedních zemí - především do přemyslovských Čech. Posledním útočištěm staroslověnštiny byl Sázavský klášter.
Na české půdě vzniklo několik významných legend, zachycujících životy českých světců (sv. Ludmily a sv. Václava)
„Legenda o sv. Václavu“ - pojednává o smrti Václava; na stěně zůstala krev, které se nemohli zbavit
- sv. Václav je patronem české země
Přemyslovci podporovali latinu a římskou literaturu a staroslověnština byla postupně vytlačována.
„Kristiánova legenda“ - podtitul Život a umučení sv. Václava a babičky jeho sv. Ludmily
c) Které první české písně známe?
Při jakých příležitostech byly zpívány?
„Hospodine, pomiluj ny!“ - duchovní píseň
- zpívaná v kostele a při oslavách, i jako válečná
- Karel IV. ji zařadil do korunovačního řádu, Hus ji dával zpívat v Betlémské kapli
- plnila funkci hymny
„Sv. Václave, vévodo české země“- chorál, slavnostní příležitosti, plní funkci hymny, vlastenectví
- sloka vyzývající sv. Václava, aby nedal zahynouti
d) Co víte o nejstarší české kronice?
Vysvětlete, co je to chronologická kompozice, kronika, glosa.
Je psána veršem nebo prózou ? A jakým jazykem?
Prvním kronikářem a zakladatelem českého dějepisectví byl Kosmas. Po studiích v cizině se stal knězem a později vysokým církevním hodnostářem (pražské kapituly u sv. Víta). Ve službách českých panovníků podnikl několik diplomatických cest. Byl neobyčejně vzdělaný, znal i antickou kuluru.
Kosmas - „Kronika česká“ - Chronica Boëmorum
- psáno prózou, latinsky
- zachycuje osudy celého národa
- o příchodu Čechů, o Krokovi a jeho dcerách, o Přemyslu Oráči apod.
kronika - literární žánr, popis jednotlivých událostí v chronologickém sledu; styl prostý, věcný
kompozice:
z hlediska časového rozlišujeme - chronologická kompozice = časově posloupná (kronika)
- retrospektivní - např. zpětný pohled detektivky
- prolínání minulosti s přítomností
z hlediska vztahu dějových linií - rámcová
- paralelní - vedle sebe probíhající příběhy
- řetězová - návaznost událostí, spjaty s hl. hrdinou
glosy - české poznámky mezi řádky nebo na okrajích latinských knih
e) Vysvětlete pojmy laicizace a demokratizace.
Uveďte nejdůležitější díla
laicizace - literatura laiky psaná a pro laiky určená; laik - vzdělaný, ale není kněží
demokratizace
„Alexandreis“ - veršovaný epos o řeckém králi Alexandru Velikém
- důvod vzniku - potřeba existence rytířského eposu
- chce se vyslovit k českým otázkám - pod maskou A. Velikého se zdá vystupovat český král Přemysl Otakar II. a příběh o výbojích do cizích zemí, o zradě a smrti
- vystupuje zde křesťanský král proti pohanům - jde o křížové války
- autor neznámý, ale pravděpodobně příslušník vysoké šlechty - povýšení nad sedláky a měšťáky, měl zálibu v lovu, vlastenec, při popisování rytířské tematiky projevuje velké znalosti
- rady autora panovníkovi - snaží se ho ovlivnit - naslouchej šlechticům, střes se zrádců, neposlouchej poddané, po boji každému vojákovi zaplať (když vyhraješ, dej, když nemáš, slibuj)
„Dalimilova kronika“ - zahrnuje dobu od příchodu praotce Čecha po rok 1314
- navazuje na Kosmovu kroniku, ale využívá i rodové pověsti a jiná díla, též fantazii
- veršovaná; vyniká uvědomělým pojetím českých dějin, vlastenectvím a demokratičností
- autor neznámy, ale pravděpodobně příslušník střední šlechty
„Vita Caroli“ - životopis Karla IV., autobiografie - píše o svém dětství, otcem byl poslán do Francie, kde získal jméno Karel (po svém strýci)
- sám psal jen do své korunovace, dále pokračoval jeho písař
„Legenda o sv. Kateřině“ - o lásce krásné Kateřiny ke Kristu
- Kateřina je oslovena císařem, aby si ho vzala, odmítne ho, není křesťan a je zavřena do vězení bez jídla a vody
- zázraky - její cela se změní v krásnou barevnou komnatu
- chodí ji navštěvovat Kristus, přináší jí i jídlo, má to erotický podtext
- je vyzvána k obhájení myšlenky křesťanství v disputaci před pohanskými učenci
- zemře mučednickou smrtí - umírá radostně - ví, že se po smrti setká se svým milým - Ježíš Kristus
- určena vyšším vrstvám a vzdělancům - náročné zpracování
„Legenda o sv. Prokopu“ - lidovější jazyk, střízlivější líčení zázraků, vřelý vztah k chudině
- líčí život opata Sázavského kláštera Prokopa
- byla určena nižším vrstvám, humor
f) Jak vzniklo první české drama a jak se jmenovalo?
„Mastičkář“ - nejstarší české světské drama, vyvinulo se z mastičkářské scény náboženské hry o třech Mariích (ty putovaly k Ježíšovu hrobu, aby jeho tělo pomazal vonnými mastmi).
- zachycuje prostředí českého středověkého tržiště, šarlatánství prodavače mastí a léků. Kromě tří Marií jsou ostatní postavy pojímány lidově, komicky, v jazykových projevech nechybí ani vulgarismy a germanismy; je to fraška, nesmělo se hrát v kostelech, hrálo se na ulicích
g) Satiry ve středověku.
„Hradecký rukopis“ - „Satiry o řemeslnících a konšelích“ - odsuzuje nepoctivost a nesvědomitost příslušníků některých povolání (řezník zaměňuje maso, pekař dává hodně kvasnic)
- „Desatero kázanie božie“ - kritika od duchovních přes šlechtu k sedlákům, zejména proti klášterům a šlechtě
- „Bajka o lišce a džbánu“ - první česká bajka
- kritika nedostatků světských i církevních, autoři neznámí
Uveďte zvláštnosti středověkých památek:
- obtížná datace
- zlomkovitost
- anonymita autora
- nezájem o původnost námětu (cizí prameny)
- výlučné postavení verše (vliv ústní lidové slovesnosti, ústní šíření literatury, určená pro poslech - neznalost písma)