Jdi na obsah Jdi na menu
 


4. Literatura doby předhusitské a husitské

16. 3. 2009

4. Literatura doby předhusitské a husitské

 

a)   Uveďte, do kterého období řadíme tuto literaturu.

      Jaká byla atmosféra doby?

      Charakterizujte traktát, kancionál, satiru, chorál, kázání, postilu.

 

- konec 14. - polovina 15. století

- v této době je církev ve světě i v Čechách mocný a bohatý feudál a závist ostatních společenských vrstev

- úpadek ideálů církve - projevil se tzv. dvojpapežstvím (= schizma)

- v čele církve má stát papež

- stalo se, že byli dva - žádný nechtěl odstoupit, proto byl zvolen třetí, ale přesto dva předchozí neodstoupili a volání po nápravě církve (vznik sekt; vzniká františkovský řád - žebravý - chudoba; kritika církevních zlořádů), snaha o reformu a návrat k bibli

- ve 2. polovině 14. století vznikl úplný překlad bible do češtiny a mocná zbraň lidí

 

Hlavní žánry této doby:

satira - kritika zpravidla stavovských nedostatků

duchovní píseň - s náboženským tématem

traktát - veršované učené pojednání

kronika

kázání - živé (mluvené) slovo, šířili se tím informace a zároveň agitace

postila -   sborník kázání navazující na čtení z bible, zpravidla seřazená v chronologickém sledu

 

Probíhají zde tři procesy:

1. demokratizace - literatura pro lid

2. laicizace - zesvětštění (psáno nekněžími pro nekněží, sepjetí s dobovými problémy)

3. počešťování -     objevuje se i v oblasti správní a náboženské - zaniká legenda a rytířský epos

 

b)   Nejdůležitější Husovi předchůdci, kdo z nich byl laik?

 

Nejvýznamnější Husovi předchůdci usilovali o nápravu společnosti. Dělíme je na kazatele a učence a na laiky.

 

1. kazatelé a učenci

Konrád Waldhäuser

- Němec; na pozvání Karla IV. přichází do Prahy

- soucítil s chudinou a obracel se k pánům a vyzýval ke konání dobrých skutků

- sugestivní projevy

- po jeho kázání se lichváři dávali na pokání

- byl proti almužnách pro žebravé mnichy

- kritika církevních nedostatků a podezření z kacířství

- jeho význam byl omezen tím, že mluvil německy

Jan Milíč z Kroměříže

- otec české reformace

- český kazatel, nejradikálnější

-1363 - vzdal se všech hodností a důchodů a chudoba

- podmanivá osobnost, největší vliv na chudinu

- plamenná slova, kritika do nejvyšších kruhů (říkal, že nejtěžší hříchy mají králové a obchodníci, člověk vy si měl všechno udělat sám)

- centrum kazatelství - Betlémská kaple

- kázal u sv. Mikuláše a u sv. Jiljí

- žil ve skromnosti a tvrdě kritizoval

- Karla IV. označil za antikrista (když se přišel podívat na jeho kázání a Karel byl nucen dát ho na chvíli do vazby)

- byl osočen z kacířství; k odsouzení nedošlo - zemřel

 

Matěj z Janova

- ovlivněn Milíčem, kterého v mládí poznal

- studoval v Paříži

- žil ve skromnosti

- začal bojovat o myšlenky Milíče

- stále častější konflikty s kolegy

- v r. 1389 (prohrál proces) ve Svatovítské katedrále odvolal své myšlenky - ponížen

- zákaz kázat a začal psát a ostrá kritika církve

a návrat církve k zdravým základům (chudoba, skromnost). To co napsal bylo základem učení nové generace i pro Jana Husa

 

2. laici

Tomáš Štítný ze Štítného

- zchudlý šlechtic, zeman

- studoval, byl vdovec, ovlivněn Milíčem

- píše česky

- dílo - sborníky traktátů

- usiloval o zharmonizování společnosti, o nápravu chyb

- domlouval bohatým, poddané vede k poslušnosti

- význam - o náboženských otázkách poprvé píše česky

 

Knížky šestery o obecných věcech křesťanských

- pojednává o zásadách křesťanského života, např. o hospodáři, hospodyni a čeledi

 

Řeči besední

- řeší náročnější náboženské a filozofické otázky (o Bohu, stvoření)

 

Řeči sváteční a nedělní

- výklad části evangelia

 

c)   Odsouzení církve v díle Jana Husa.

      Uveďte vliv na český pravopis.

      Nastiňte životopis.

 

Jan Hus

- narozen v jižních Čechách - Husinec u Prachatic asi 1371 - 1415 (tehdy matky určovaly narození svého dítěte přesně na den, ale ne na rok)

- studoval artistickou fakultu, pak se stal mistrem, dále studoval na bohoslovětské fakultě - nedostudoval

- kněz, vysokoškolský profesor, lektor Univerzity Karlovy

- psal hlavně latinsky

- kázal zhruba od 30 let v Betlémské kapli o jejíž založení se zasloužil Matěj z Janova

- od r. 1402 kritizoval kněží a církeva volal po návratu k chudobě, papež je velkofinančník, hříšní jsou i kněží

- změna a seznámení s myšlenkami Johna Wicliffa (žil v Anglii)

- žil apoštolským životem

- přeložil bibli do angličtiny

- chce pomocí státu vyvlastnit církevní statky a rozdat je chudým

- Betlémská kaple plná - lid ho obdivoval, římský papež tvrdě zasáhl proti Husovi a Zajíc to musel respektovat a klatba (nesměl kázat) a nad Prahou vyhlášen interdikt a odchází do Kozího Hrádku a ví, že je zle

- 1414 koncil - nedali mu šanci se bránit (odpovědi ano - ne), po pár dnech uvězněn a tam onemocněl. Zikmund tvrdil, že ho zachrání, ale později rezignoval. Česká šlechta a Václav IV. Husa podporovali. Skončilo to tím, že ho fyzicky a duševně trápili a pak ho 6. 7. 1415 upálili.

 

Decclesia

- o církvi

- r. 1413, psáno latinsky, myšlenky, opírá se o učení Wicliffa, kritika církve a biskup ani papež nežijí jako křesťané a není třeba je poslouchat = největší útok proti církvi

 

Výklad Viery, Desatera a Páteře“ - psáno česky

- výklad modliteb a desatera

- úvahy o mravním životě, kritika společnosti

- vášnivé zaujetí pro věc; nutnost bojovat za pravdu

 

Knížky o Svatokupectví“ - 1413, psáno česky

- je nejútočnější; kritika braní poplatků za náboženské projevy (křty, pohřby) a získávání církevních úřadů za peníze

- od papeže přes mnichy k obyčejným lidem

 

Postila

- sbírka kázání v časové posloupnosti podle církve

- výklad svatých čtení nedělních

Dcerka

- list určený ženám, je o správném životě

 

tzv. Listy - česky i latinsky, nejcennější jsou „Listy z Kostnice

 

Jan Hus upravil český pravopis. Je pravděpodobně autorem díla „O pravopise českém“ - úprava českého pravopisu ze zpřežkového na diakritický (nabodeníčko - háčky, tečky, čárky). Odstranil archaismy, nahradil německá slova českými.

 

Význam Jana Husa

- národní    - spojoval vlastenectví s mravností, urychlil revoluční boj proti církví, rozvoj českého jazyka

- světový    - boj za pravdu a za cenu života

 

d)   Literatura doby husitské.

      Kancionály, polemické skladby proti Zikmundovi, vojenský řád.

 

Husova smrt a sjednocení národa, předpovědi o konci světa se nesplnily.

Husitská literatura přináší zlidovění a sepětí se společenským bojem.

 

Žánry   - satira

            - zpěv (i historický)

            - kronika

            - traktáty

            - poemika

            - postila

 

1. písně

Jistebnický kancionál“ - sborník husitských písní

Ktož jsú boží bojovníci

- prosté výrazové prostředky, působivý nápěv

- účinná zbraň husitských válek, snaha povznést sebevědomí, dodat odvahu, kázeň a sjednocenost, i náboženská témata

Povstaň, povstaň veliké město pražské

V naději boží mistr Hus Jan

 

2. husitská poezie

a) česky

Budyšínský rukopis

- tři veršované skladby proti Zikmundovi a všem, kdo ho zvolili za českého krále

- části: Žaloba Koruny české, Prorok (= výtka) Koruny české, Hádání Prahy s Kutnou Horou (alegorie, střetnutí přívrženců husitství s nepřáteli)

Hádání Prahy s Kutnou Horou

- nejvýznamnější část „Budyšínského rukopisu“

- forma sporu

- Praha zpersonifikována jako krásná žena, Kutná Hora jako nevzhledná baba

- Praha - pokrokové husitství

- Kutná Hora - stanovisko církve a Kostnického koncilu

- účel - snaha získat pro husitství

 

b) latinsky

Vavřinec z Březové

Píseň o vítězství u Domažlic“ - oslavná báseň, dnes historický dokument

Husitská kronika“ - próza o letech 1414 - 1422, popisováno z hlediska stoupence pražských umírněných kališníků

 

3. vojenský dokument

Jan Žižka    - „Žižkův vojenský řád“ - zápis východočeského bratrstva, kázeňský řád s vysokými morálními požadavky, stejnými povinnostmi pro všechny a s tvrdými tresty; přijat na sněmu v Německém Brodě

                        - kořist má být svržena na jedno místo

                        - proti hádkám

                        - tresty za smrt člověka

                 

e)   Hlavní myšlenky díla Petra Chelčického.

      Které náboženské společenství vzniklo na základě těchto názorů?

 

Petr Chelčický

- odsoudil válku

- žil v Chelčicích u Vodňan

- vzdělaný, zeman, samouk, kritik společnosti

- obhajoval pasivitu (neodporovat zlu násilím), pokoru, chudobu; odmítal potřebu vyššího vzdělání i instituci státu

 

O boji duchovním“ - 1421

- odsuzuje trojí rozdělení společnosti - stav rytířský, kněžský a robotný, upozorňuje na bibli a rovnost všech

 

Postila“ - 1435

- forma kázání

- protiklady vidí ostřeji než Jan Hus

 

Sieť viery pravé“ - 1440

- nejpropracovanější a nejrozsáhlejší dílo Chelčického

- síť - pravá křesťanská víra

- sítí se loví spravedliví lidé, ale hříšníci ji trhají. Síť symbolizuje církev, kterou trhají dvě velryby, světský panovník a papež. V první části spisu je podán rozbor ideální církve a na ten navazuje kritika církve skutečné. Druhá část je věnována kritice lidské společnosti. Kritizuje feudály a měšťany. Stojí na straně nejpotřebnějších - řemeslníci.

      V polovině 15. století vzniká náboženská skupina, která chtěla důsledně žít podle myšlenek Petra Chelčického - Jednota bratrská:

- 1458 v Kunvaltě u Rožmberka

- trestná práce, nedbali o vyšší vzdělání

- proti soudům, účasti na veřejném životě, světským zákonům, vojenské službě

- postupné spory    a postupně vztah k veřejnému životu i vzdělání a zakládali školy, vyvíjeli literární činnosti a 16. století - významné osobnosti české kultury

 

Zábavná literatura

- zvláště za Jiřího z Poděbrad - oživení kulturních a politických styků (české poselstvo krále Jiřího do ciziny) aDeník Václava Šaška z Biříkova“ - o cestě Lva z Rožmitálu s družinou po západní a jižní Evropě (viz. Jirásek - „Z Čech až na konec světa“)

                                                                                                                                                     

reforma - náprava

světské- není s náboženským tématem, týká se běžných věcí

„Viery“ - tj. vyznání víry v Boha

„Desatero“ - desatero přikázání

„Páteře“ - tj. Otčenáše

sekta - malá skupina lidí, většina označena za kacíře a upálena, vychází z původního náboženství, ale částečně změněno

klatba - nesmí mít žádný mluvený projev

interdikt - žádné církevní projevy (pohřby ...)

postila verba - po oněch slovech

kázání - výklad biblického textu po čtení z evangelia

diakritický - rozlišující

poemika - spor, vzájemné vyvracení názorů protivníka

kancionál - zpěvní sborové písně