6. Renesance, humanismus a baroko v české literatuře
6. Renesance, humanismus a baroko v české literatuře
a) Vysvětlete úvodní pojmy.
renesance - znovuzrození, znovunarození
- významný novověký umělecký proud
- usiloval o myšlenkovou i formální obrodu antiky
- označuje celé historické období a umělecký směr
humanismus - lidský
- vyjadřuje nový ideál vzdělávání, který na místo poznávání Boha staví poznávání člověka
- označuje určitý životní a vzdělanostní program, nezávislý na časovém určení
Jedná se o 2. pol. 15. - 20. léta 17. století.
Renesance se u nás moc neprosadila (náboženské spory, vliv církve). Renesanční rysy se objevily pouze v knížkách lidového čtení a v zábavné próze, např. Historie o bratru Janu Palečkovi.
Renesanční myšlenky se objevují zejména v díle syna krále Jiřího - Hynka z Poděbrad
- proslul svými překlady 11 novel z Boccacciova Dekameronu
- své současníky pohoršoval „nemravnými“ veršovanými skladbami (např. „Májový sen“ nebo „Veršové o milovníku“)
specifické znaky českého humanismu:
- snaha po rozšíření humanistické vzdělanosti
- vyrovnání se s kulturou jiných evropských zemí
- obsahově - převaha naukového charakteru literatury
- literatura pro měšťanstvo, zaměřená k životní praxi
- vliv latiny na rozkvět spisovné češtiny, význam knihtisku
náznaky už v době Karla IV. (přátelství s Petrarcou), plný rozvoj až v
b) Nauková literatura a cestopisy jako typická díla českého humanismu, autoři, díla.
Který vzdělanec a biskup Jednoty bratrské vynikl ve své péči o český jazyk a v čem spočívá její význam.
Dvě linie českého humanismu:
1) latinská
Jan z Rabštejna - diplomat Jiřího z Poděbrad
- „Dialogus“ - rozhovor 4 šlechticů o soudobé politice
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic - píše filozofickou prózu a básně
Jan Campanus Vodňanský - rektor univerzity Karlovy
- „Bretislaus“ - Břetislav, drama
- přívrženec nekatolizace; spáchal sebevraždu
2) národní
Nauková literatura:
Viktorin Kornel ze Všehrd (Chrudim)
- hlavní představitel národního humanismu u nás; překladatel a právník
- „O právech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery“ - staví české zvykové právo nad právo římské
- jazyková dokonalost, počátky česky psané vědy
Cestopisy:
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic - popisuje cestu do Benátek a do Egypta - „Do země judské“
Václav Vratislav z Mitrovic - „Příhody Václava Vratislava z Mitrovic“
- rukopisem - vydáváno až v době národního obrození
- o cestě do Turecka a jejich zajetí
- Jako 15letý mladík v poselstvu císaře Rudolfa II. jede do Cařihradu. Popisuje cestu. Vztah mezi Rudolfem II. a sultánem se změnil a oni byli uvězněni v černé věži. Po několika letech se vrátil z tureckého zajetí zpět.
Jazykověda a překlady:
Jan Blahoslav - historik, organizátor, učitel, biskup Jednoty bratrské
1) pro potřeby jednoty: „Šamotulský kancionál“ = zpěvník bratrských písní
2) pro český národ: „Filipika proti misomusům“
- chtěl rozptýlit nedůvěru a dokazoval, že vzdělání pomáhá člověku v životě a nevzdělaný je překážkou
„Gramatika česká“ - usiluje o jazykovou kulturu, žádá ustálenou normu, je doplněna sbírkou přísloví
„Muzika“ - návod pro neškolené zpěváky; o hudbě, i hudební teorie
překlad „Nového zákona“ - podnět k překladu celé bible
po jeho smrti přeložili „Starý zákon“ bratři Jednoty bratrské a vydali oba díl v letech 1579 - 1594 v Kralicích na Moravě a Bible Kralická
- vynikající čeština a vzor spisovného jazyka u nás i na Slovensku
(bibličtina - typ jazyka) - nekatolická bible
misomusové - nepřátelé vyššího vzdělání
c) Dvě linie české pobělohorské literatury.
- po porážce na Bílé hoře v roce 1620:
1) potrestáni účastníci odboje (poprava 27 českých pánů, konfiskace majetku, nucený exil)
2) hospodářský rozvrat (utužení nevolnictví)
3) rekatolizace a germanizace
2 linie literatury:
- emigrantská (Komenský, Pavel Skála ze Zhoře, Pavel Stránský)
- domácí (Adam Michna z Otradovic, Bedřich Bridel, Balbín, Koniáš)
d) Jan Amos Komenský, zásady školství, učebnice.
Kdo provádí poutníka na cestě labyrintem a proč.
Životopis.
Jan Amos Komenský
- studoval v Německu a rozvoj vědeckého bádání v zahraničí ho vede ke snaze vytvořit české národní vědy
- 1621 odchází z Fulneku (utíkají před španělskými vojáky) do Přerova - v té době už má ženu a děti
- při stěhování přišel o část rukopisu i knihovny
- manželka a 2 synové mu zemřeli na mor
- střídavý pobyt u českobratrských šlechtických obránců
- 1628 - odejít nebo rekatolizovat a odchází do polského Lešna
- při požáru v Lešné shořel slovník „Poklad jazyka českého“; zemřela mu i jeho druhá žena
- cestuje do Anglie, Švédska, Holandka, Uher
- 1648 - Vestfálský mír ukončí 30letou válku, ale nedovolí exulantům vrátit se do vlasti a zmaření naděje na návrat
- umírá v Amsterodamu, je pohřben na Aardenu
Pedagogické práce:
„Velká Didaktika“ - o čtyřdílné školní dílně podle stupňů, věku a prospěchu
- za dobu určenou řemeslníkem musí být probráno řemeslo v celém svém rozsahu
- do školy od dětství až do 24 let
- 4 stupně: dětství, chlapectví, dospívající věk, jinošství
- každý stupeň 6 let
- škola mateřská - cvičeny vnější smysly
- škola s vyučovacím jazykem mateřským
- gymnázium
- akademie
- nižší školy, mateřská a obecná - mládež obojího pohlaví
„Orbis pictus“ - svět v obrazech - usnadňuje učení cizích jazyků
„Škola hrou“, „Informatium školy mateřské“, „Brána jazyku otevřena“
Práce náboženské-filozofické
„Labyrint světa a ráj srdce“ - poutník (autobiografické rysy Komenského) se vydává na cestu městem = světem, životem aalegorie
- symboly - Všezvěd Všudybud - nikdo bez něj nemůže projít světem a touha po poznání
- Mámení - symbol lidské pohodlnosti při poznání, symbol lidských klamů
Poutník dostane Uzdu a Brýle, které musí mít přesně nasazené, aby viděl věci takové, jaké jsou.
- kritika lidských vlastností - přetvářka (lidé si nasazují masku), hloupost, lstivost, prohnanost, pýcha, zákeřnost, zloba atd.
- neschopnost si porozumět z důvodu lhostejnosti, myslí si, že lidská práce je nesmyslná
- lidé si nepřipouštějí smrt. Tváří se, že nemá přijít konec a v tomto ohledu jsou lehkomyslní
- zděšen světem se uchyluje poutník do jistoty svého srdce, kde lze rozmlouvat s bohem
- Labyrint světa = nejistota, strach, úzkost
- Ráj srdce - bezpečí, klid; jediná jistota, která existuje je bůh
- typické barokní dílo
Encyklopedické práce
- snaha shrnout veškeré vědění a vševědní spisy = pansofické spisy - 7 dílů - doufal, že vzdělání povede ke zbratření lidstva
Spisy pro Jednotu bratrskou
„Kšaft umírající matky Jednoty bratrské“
- alegorie - matka = Jednota bratrská - v době rekatolizace nemá možnost k přežití (nekatolická církev)
- loučení se svým národem, vlastí, kterou musel opustit (Růžový palouček u Litomyšle)
- vestfálský mír ukončil jeho naděje na návrat
- Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, vláda věcí tvých se zase navrátí, o lide český! Bylo zhudebněno jako Modlitba pro Martu - dává víru a naději
e) Význam Jezuity Bohuslava Balbína.
Význam puristů a jejich přínos pro vývoj češtiny.
Role Antonína Koniáše.
Bohuslav Balbín
- jezuita, ale vlastenecké smýšlení a pronásledován představenými
„Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého“ (= „Obrana“ - zkráceně)
- napsáno latinsky
- právo národa na vlastní jazyk
- kritika vídeňské politiky, která vytlačuje češtinu ze škol, úřadů i kostelů
- vydána až počátkem národního obrození
- vzor pro jiné obrany českého jazyka
- velký přínos pro češtinu
Antonín Koniáš
- jezuita
- vynikl fanatickou snahou ničit české nekatolické knihy (spálil kolem 20 000 knih)
- sepsal seznam zakázaných knih
puristé - očišťovali jazyk, nahrazovali cizí výrazy mnohdy neobratnými výrazy českými
- necitlivé zásahy a tvoření novotvarů (nová slova)
- Matěj Václav Šteyer, Václav Jan Rosa
f) Kramářská píseň.
Kramářská (=jarmareční) píseň - zpívaná na jarmarcích
- zpívali ji potulní kramáři s flašinetem, obrázkový doprovod
- tématem byly války, bitvy, požáry, povodně, ...
- většinou měli reálný základ
- nahrazovali jakoby zprávy