Jdi na obsah Jdi na menu
 


14 MO – ČASOVÉ ROZLIŠENÍ NÁKLADŮ A VÝNOSŮ

15. 3. 2009

14 MO – ČASOVÉ ROZLIŠENÍ NÁKLADŮ A VÝNOSŮ

PODSTATA A VÝZNAM ČASOVÉHO ROZLIŠENÍ NÁKLADŮ A VÝNOSŮ

- účetní jednotky při výpočtu hospodářského výsledku porovnávají výnosy a náklady

Výnosy – jsou výkony účetní jednotky v peněžním vyjádření, např. prodej výrobků, zboží, nebo poskytnutí služby. Okamžik jejich vzniku nemusí být stejný jako vznik příjmu.

Náklady - představují peněžní vyjádření spotřeby, např. spotřeba nakoupených služeb, práce zaměstnanců, oběžného majetku nebo opotřebení dlouhodobého majetku. Také náklady nemusejí vznikat ve stejné chvíli jako výdaje.

Náklady a výnosy je nutno zaúčtovat do jednotlivých období, podle časové a věcné souvislosti. Nástrojem ke splnění tohoto požadavku je časové rozlišení, které tedy představuje rozdělení nákladů a výnosů do těchto účetních období, s nimiž časově a věcně souvisejí. Rozeznáváme časové rozlišení v užším a širším pojetí.

 

ČASOVÉ ROZLIŠENÍ NÁKLADŮ A VÝNOSŮ V ÚŽŠÍM POJETÍ

Pro časové rozlišení v užším pojetí je charakteristické, že účetní jednotce jsou známé tři parametry:

- účel – na co byl nebo bude vynaložen náklad, z čeho vznikl nebo vznikne výnos

- částka – jaká je hodnota nákladu nebo výnosu, který musí účetní jednotka časově rozlišovat

- období – do kterých účetních období a v jakém poměru se musí příslušný náklad nebo výnos rozdělit

Používá se přitom některý z následujících účtů: (běžné období, příští období)

381 – náklady příštích období – výdaj = náklad

382 – komplexní náklady příštích období – výdaj = náklad

383 – výdaje příštích období – náklad = výdaj

384 – výnosy příštích období – příjem = výnos

385 – příjmy příštích období – výnos = příjem

 

NÁKLADY A VÝNOSY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ

nákladům příštích období patří např. předem placené nájemné, náklady na zařízení většího rozsahu drobného hmotného majetku do užívání, náklady na dlouhodobou propagaci.

Pro druhou stranu tedy pro pronajímatele, provozovatele se naopak jedná o výnosy příštích období.

 

VÝDAJE A PŘÍJMY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ

výdajům příštích období patří zejména nájemné placené pozadu.

Ze strany pronajímatele se jedná o příjmy příštích období.

 

KOMPLEXNÍ NÁKLADY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ

Účet 382 – Komplexní náklady příštích období má obdobný charakter jako účet 381, použije se však pouze v případě, kdy předmětem časového rozlišení je několik nákladových druhů v souvislosti s určitou akcí. Příkladem mohou být náklady na přípravu a záběh nové výroby, na výzkum a vývoj, na dlouhodobou propagaci. Aby se nemusel časově rozlišovat jeden náklad po druhém, přeúčtuje se souhrn všech těchto nákladů na účet 382 prostřednictvím účtu 555 – tvorba a zaúčtování komplexních nákladů příštích období. Na tento účet se pak postupně komplexní náklady rozpouštějí.

 

DOHADNÉ POLOŽKY

Pokud má účetní jednotka ke konci účetního období pohledávky nebo závazky, jejichž přesná výše není známá, používá k jejich zaúčtování dohadných účtů.

Účet 388 – dohadné účty aktivní = slouží pro zaznamenání pohledávek (někdo nám dluží peníze)

Účet 389 – dohadné účty pasivní = slouží k zachycení závazků (my dlužíme peníze)

 

REZERVY

Účetní jednotka si může vytvářet zdroje na krytí v budoucnu očekávaných výdajů – rezervy. Účetnictví považuje rezervy za dlouhodobé cizí zdroje. Smyslem tvorby rezerv je rozložit částku nákladů, které se v účetnictví objeví za několik let, do účetních období, které předcházejí očekávanému vzniku nákladů. Z daňového hlediska je významné členění rezerv na zákonné a ostatní. Zatímco náklady, které vznikají při tvorbě zákonných rezerv, jsou daňově účinné, při tvorbě ostatních rezerv náklady ovlivňují pouze účetní hospodářský výsledek.

 

Zákonné rezervy

Jsou vymezeny v Zákoně č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu. Pro podnikatelské subjekty je nejvýznamnější rezerva na opravy hmotného majetku, lze je tvořit pouze na opravy majetku, odpisovaného dle zákona o daních z příjmů 5 a více let, tj. majetek zatříděný v odpisových skupinách 1.

Ostatní rezervy

Tvorba a použití těchto rezerv je upravena vnitřním předpisem účetní jednotky. Může jít například o:

- rezervy na opravu hmotného majetku, zatříděného do 1. odpisové skupiny

- rezervy na splatnou daň z příjmů (vytvářejí účetní jednotky v případě, kdy okamžik sestavení účetní závěrky předchází okamžiku řádného vyčíslení daňové povinnosti)

- rezervu na rizika a ztráty z podnikání

- rezervu na restrukturalizaci

 

Čerpání rezervy

Rezervy se čerpají samozřejmě především v okamžiku vzniku nákladů, na jejichž krytí byly vytvořeny. Je ale potřeba je zrušit i v situacích, kdy pominuly důvody pro jejich existenci.

 

Účtování rezerv

Tvorba rezerv se zaúčtuje jako přírůstek zdrojů na účet 451 – D, 552 – MD

U ostatních rezerv se tvorba účtuje předpisem MD 554, D 459

Čerpání rezerv se zaznamenává na stejné účty opačných stranách        MD 451, D 552

                                                                                                          MD 459, D 554